Oficiální anotace: Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc? Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…
Rachel dojíždí každý pracovní den ranním vlakem do rušného Londýna. Cesta vlakem je pro ní chlácholivá. Uklidňuje jí světlo proudící skrze okno vagonu, měkké pohodlné sedadlo a pravidelný rytmus kol. Den co den si prohlíží ty samé domy, a ta samá předměstí u trati. Zhruba v půlce cesty vlak pravidelně zastavuje u návěstidla, a díky tomu se jí naskýtá perfektní pohled na dům číslo patnáct. Tento dům zná nazpaměť. Zná každou cihlu, barvu záclon a dokonce ví, že na střeše vpravo chybí čtyři tašky. Tento dům obývá mladý pár. Rachel nikdy tohoto muže a ženu neviděla zblízka, avšak když si jich před rokem začala více všímat, postupem času pro ní nabyli na důležitosti. Představovala si, že je zná, a tak jim dala jména. Jason a Jess. Jednoho dne, kdy vlak zastavuje u návěstidla se Rachel opět zadívá na tento dům a v jediné sekundě s naprostým zhrozením spatří něco, co by vidět neměla. A ačkoliv se vlak dává znova do pohybu, Rachel tento obrázek zůstává stále v hlavě, a díky tomu se zaplétá do sletu událostí a příběhu života, který není ani její.
„ Lidi, se kterými jsme něco prožili, nás nepropustí ze své moci jen tak, a ať se snažíme jakkoli, nedokážeme se od nich hned odpoutat a osvobodit se. Snad se po čase jen přestaneme snažit. “Kniha je sama o sobě čtivá. Nabízí nám více pohledů a časových rovin mezi přítomností a minulostí, které se později začínají prolínat a zapadat tak do oné záhady jako puzzle. Oceňuji také krátké kapitoly, díky kterým jakoby člověk nevědomky četl dál a dál, až si nakonec uvědomí, že se příběh krátí k téměř samotnému konci.
Není to dlouhá doba, co jsem zaregistrovala, že autoři píšící detektivní a napínavé romány mají velkou tendenci dělat z hlavních hrdinů alkoholiky, zlomené osobnosti či beznadějné existence. Není to věc, se kterou bych příliš sympatizovala, ale na druhou stranu to mně, jakožto čtenáři, příběh většinou nějak nenarušuje. Dívka ve vlaku je však na tomto aspektu přímo postavená. Autorka vychází z toho, že jedna z hlavních hrdinek díky určitým životním situacím beznadějně propadla alkoholu a právě to zapříčiňuje její amnézii daný večer, kdy se stala vražda. Celá záhada daného momentu se tak točí pouze okolo rozpomenutí se Rachel na osudný večer.
„ Díry v životě jsou trvalé. Člověk je musí obrůst tak, jako kořeny stromu obrůstají beton, a skrze ty průrvy pak nabývá nového tvaru. “
Většinou každý z nás při četbě thrillerů, detektivních nebo mysteriózních románů, při kterých se řeší jakési nevysvětlitelné záhady a vraždy, vnitřně pátrá po pachateli či vrahovi společně s hlavními hrdiny. Odhalení vraha zůstává u každého čtenáře samozřejmě pouze individuální záležitostí, ale já mám u tohoto žánru osobně ráda, když mne na konci knihy dané rozuzlení překvapí, vezme dech a já ho jednoduše nepředvídám. U titulu Dívka ve vlaku se efekt překvapení bohužel nekonal. Všechny postavy v knize byly strašně nevyrovnané, a to jak po psychické, tak i emoční stránce. Jediný vrah zůstal v jakési idealistické bublině a všechno sledoval zpovzdálí. Pokud člověk při četbě trochu uvažuje a přemýšlí, odhalí vraha v tomto případně velice snadno.Dívka ve vlaku je autorčina prvotina, která prorazila světem a pouhý rok od jejího vydání se dočkala i filmového zpracování. Myslím si, že je v tomto žánru vydáno spousty lepších a nedoceňovaných knih, které by si zasloužily větší pozornost a placku bestselleru mnohem více, než právě titul Dívka ve vlaku. Kniha sama o sobě není špatná, určitě bych jí neměla problém doporučit lidem, kteří hledají nějakou napínavou, ne příliš náročnou, četbu a nemají zrovna náladu na krvelačnou severskou krimi. Ale že bych ji označila knižním fenoménem? Knihou roku 2015? Tak to určitě ne.
 |
| (Zimbabwe, 1972) |
Žádné komentáře:
Okomentovat